Klienti

• Kamil má strach, že přijde o vše, ztratil práci, má dluhy a hrozí mu exekuce

  S„Nevím, co teď budu dělat“, začal Kamil naše setkání. Popsal, že přišel o práci, má problémy s alkoholem a dluhy, kam se podívá. Všechno se mu sype na hlavu a nevidí žádnou cestu, jak z toho ven. Kamilovi se po revoluci dařilo, začal rychle vydělávat a o peníze neměl nikdy nouzi. Spotřebovával je proto hodně rychle a neuvědomoval si, že takhle jeho obchod nemusí vydělávat pořád. Sám to několikrát zmínil, že „nic neřešil“. Dnes je Kamilovi 52 let, má dvě děti a nevlastní nic, kromě dluhů. Kromě toho, že trpěl pocity osobního selhání, bylo potřeba prakticky řešit jeho situaci s dluhy a pitím. Společně jsme s Kamilem pracovali na obnovení jeho sebedůvěry a odblokování pocitu bezvýchodnosti. Zároveň jsme ho nasměrovaly na Poradnu při finanční tísni, která mu pomáhá s otázkami ohledně financí. Kamil pochopil mnoho souvislostí, které vedly k jeho krizi, a na těch může dále pracovat.

• Petra a její opakující se partnerské problémy

  Petře bylo dvatset šest. Přišla s prosbou o konzultaci ohledně jejích opakovaných krachů ve vztazích s muži. Všechny její dosavadní vztahové zkušenosti skončily nevěrou partnera, kromě toho, kdy sama byla milenkou. Ani to však logicky nebylo ideální řešení situace a tak se vztah rozhodla po čase sama ukončit. Byla zoufalá a nevěděla, co dělá v tomto směru špatně. Proč se jí některé situace neustále opakují a jí se nedaří najít kvalitní, hezké a dlouhotrvající partnerství s mužem, které by ji naplňovalo. Společně jsme pracovali zejména na jejím vztahu sama k sobě. Poté jsme se až dostali k mužům a okolí. Petra si díky našemu náhledu uvědomila, jakou roli hraje v těchto opakujících se situacích a z čeho její jednání vyplývá. Má ještě kus cesty před sebou. Ve chvíli, kdy dokáže najít svou sebedůvěru a sebejistotu, budou si jí více vážit i ostatní. Její partneři budou mít možnost vidět, že mají vedle sebe úžasnou ženu.

• Manželé v těžkém rozvodu a boji o děti

  Když Monika přišla, plakala. Nevěděla, co má dělat a jak to všechno zvládne. Vyprávěla, že se po dvanáctiletém manželství rozvádí. S manželem se poslední dobou jen hádali, někdy došlo i na fyzické výpady a sprostá slova. Už neměla sílu dál poslouchat, jak je nemožná a jak za vše špatné může ona. Rozhodla se rozvést. Narazila však na velký odpor manžela, který prohlásil, ať si jde, ale děti zůstanou s ním. Monice nepřispívá na společnou domácnost a s ničím nepomůže. Chce docílit, aby na něm byla závislá psychicky i ekonomicky. S Monikou teď pracujeme na zvládnutí aktuální situace, která se hodně mění, pomáháme jí vyrovnat se s rozpadem rodiny a nalézt vhodnou formu, jak hovořit s dětmi o tom, co se u nich doma děje a co je čeká. Monika jednou řekla, že bez opory by to nezvládla, ale já vím, že ano. Je statečná žena a maminka, která jen potřebovala mít možnost vše konzultovat a nalézt potřebnou oporu.

• Strašák jménem bulimie, Anička věděla, že si ubližuje a musí s tím přestat

  Narušené sebe-pojetí vypovídá většinou o tom, jak se k sobě chováme. Anička přišla s tím, že si připadá tlustá a protože se nedokáže omezovat v jídle, zvrací ho. Popisovala, že se u ní střídá stav „dietní“, kdy se drží, jí málo a zdravě a stav „nechutný“, kdy se nezřízeně cpe vším, co jí přijde pod ruku. Potom má výčitky a tak jídlo vyzvrací. To vede k tomu, že se cítí hrozně. Ví, že zase selhala, že si ničí zdraví, ale touha po vysněné postavě jí žene celý proces opakovat. S Aničkou jsme se zaměřily na její nynější život, co v něm vnímá jako dobré a co by se mohlo zlepšit. Společně jsme došly až k její rodině, přehnaným nárokům rodičů a pocitu osamění v dětství. Máme toho mnoho k vyřešení, ale zvládáme to skvěle. Vypadá to, že Aničce pomohl již samotný krok se se svým tajemstvím někomu svěřit. Chtělo to velkou odvahu za kterou získala ocenění. Téma ocenění je pro Aničku celkově velmi důležité, proto pracujeme také na tom, aby se uměla ocenit i sama a uvědomila si, že k tomu má spoustu důvodů.

• Jakub nevěděl, jak bez ní zvládne žít

  První dvě setkání probíhala téměř beze slov. To je v pořádku, nikdo se nedokáže vžít do pocitů Jakuba, který před nedávnem ztratil svou milovanou partnerku. Když Jakub poprvé přišel, bylo evidentní, že prožil něco těžkého. Jak se ukázalo, před nedávnem odjela jeho partnerka na služební cestu a už se nevrátila. Zemřela při autonehodě. Jakub opakoval „chtěl jsem ji požádat o ruku, mít s ní děti…a tolik jí toho ještě říct“. Zoufalství, vztek a pocit beznaděje. To vše Jakub prožíval. Konzultace se podřídily jeho tempu, když potřeboval Jakub mlčet, plakat, nebo si chtěl jen povídat, umožnila jsem mu to. Dnes má Jakub nejhorší období za sebou, začíná žít jako dřív, chodí na noční hokej s kolegy a hodně sportuje, říká, že tak nemusí myslet na to, co se stalo a cítí se lépe. To, co Jakub opravdu potřeboval, byl prostor a pochopení jeho velké bolesti bez toho, aby ji někdo zlehčoval nebo na něj tlačil, aby se v životě posunul dál. Prožívání ztráty někoho blízkého je pro každého jiné. Je důležité, aby v této situaci nemusel člověk řešit, zda svým zármutkem někoho neobtěžuje, nebo se bál projevit své emoce naplno.

• Ondřej postrádal smysl života

  Ondřejovi je třicet osm let a pracuje jako vysoce postavený manažer zahraniční banky. Je to pohledný muž, vlastní luxusní automobil, několik nemovitostí a vydělává velké peníze. Partnerky střídá několikrát do roka. Když k nám přišel, už delší dobu ho nic nebavilo. Procházel krizí. Neviděl smysl v tom, co dělá, stejně jako východisko ze stavů nervozity, nechuti a nudy, které ho denně provázely. S Ondřejem pracujeme intenzvně přes na znovu nalezení smyslu života a zlepšení vztahů s rodinou a přáteli. S tím souviselo přehodnocení dosavadního života a jeho hodnot. Často není vůbec lehké uvědomit si, že aby člověk z podobné situace vyvázl, je potřeba změnit i žebříček toho co pro něj doposud bylo to nejdůležitější. To znamená často i zásadní změny ve způsobu života. Nicméně Ondřej si vede dobře, jeho pokroky jsou obrovské. On sám má z toho radost. A radost je emoce, kterou Ondřej postrádal nejvíce. Se zlepšením jeho životní situace navíc souvisí i zlepšení Ondřejova zdravotního stavu. Už ho netíží tlak na hrudi, jeho astma se zmírnilo a celkově se cítí o mnoho lépe.

• Nepříliš šťastné manželství paní Evy

  Eva zastává v současné době několik životních rolí, je manželkou, matkou dvou malých dětí, zaměstnankyní na plný úvazek, pečovatelkou o dům, kuchařkou a nákupčí v jedné osobě. Na Evu toho bylo už delší dobu moc a nevěděla, jak ten životní kolotoč zastavit. Několik měsíců trpěla opakovanými záněty horních a dolních cest dýchacích a častou migrénou. Vztah s manželem byl napjatý, jejich sexuální život byl minimální a Eva se navíc dověděla, že ji manžel přes dva roky podvádí. Přáním Evy bylo zachránit rodinu, ale zároveň se cítila na pokraji sil. Terapie Evě pomohla utřídit si myšlenky a najít způsob, jak být pro svou rodinu nepostradatelná i přes to, že teď má pro sebe mnohem více času, který tolik potřebovala. Její zdánlivé odpoutání se od rodiny a všeho okolo ní, vedlo k jejímu překvapivému semknutí. Nastvily jsme společně nový systém jejího fungování v rodině, který ji dává více volnosti a ostatním členům naopak více zodpovědnosti, což celou rodinu značně spojuje. Eva je odpočatější a díky tomu vysílá ke své rodině více pozitivní energie. Postupně se začaly snižovat i frekvence nemocí. S manželem se Eva domluvila na návštěvě párového poradenství. Pokusí se společně pracovat na obnovení jejich vztahu. Oběma záleží na dětech a mají se přes všechno, co se stalo, rádi.

• Malá Silva se trápila rozvodem svých rodičů

  Když se rodiče Silvy začali rozvádět, bylo jí sedm let. Spor o ni se vlekl přes dva roky. Teď už konečně ví, kdy bude u mámy a kdy u táty. Její největší trápení ale bylo, že ji rodiče nemají rádi, jinak by se přece nerozvedli. Občas poslouchala za dveřmi, jak se hádají a slyšela, že kdyby nebylo jí, maminka by odešla od táty mnohem dřív. Slyšela toho ale mnohem víc a teď neví, co dál. Občas se jí zdají ošklivé sny, bojí se usnout. Ve škole je nesoustředěná a nedávno dokonce usnula během vyučování. Spolužáci se mohli popukat smíchy. Celkově se dostala do hledáčku jejich negativní pozornosti, takže se jim začala raději vyhýbat. Se Silvou pracujeme na jejím pohledu na sebe, na rodiče a taky na rozvod a pochopení její role. Napravujeme společně to, na co rodiče v rámci zahlcenosti vlastními emocemi tehdy příliš nemysleli. Silva je velmi vnímavá a tak díky společné práci vidíme již velké pokroky. Postupně se ze zakřiknuté dívky stává opět veselá holčička. V souvislosti s tím samozřejmě v rámci možností pracujeme i s jejími rodiči, aby v budoucnu neopakovali stejnou chybu, protože víme, že jim na Silvě velmi záleží.